Chirurgické zákroky u psů lze dělit na preventivní a terapeutické. Mezi ty preventivní se pak řadí zejména kastrace. Odstranění pohlavních orgánů (varlat u samců a vaječníků u fen – tzv. ovariektomie) má význam nejen z hlediska nežádoucího nakrytí, ale i ze zdravotních důvodů, a to hlavně u fen. Nekastrované feny mívají několikanásobně vyšší výskyt nádorů mléčné žlázy, jejichž vznik je spojen s hormonálními změnami v průběhu pohlavního cyklu. Toto riziko se zvyšuje s počtem proběhlých hárání (zatímco feny vykastrované po prvním hárání mají incidenci výskytu tumorů mléčné žlázy okolo 8%, u fen s proběhlým třetím a dalším cyklem je to již cca 26%). Tyto nádory se poté odstraňují rovněž operativně (záleží na počtu a jejich velikosti a ohraničení - někdy postačí odstranění několika segmentů mléčné žlázy, jindy je zapotřebí odstranit celou mléčné lištu včetně spádových mízních uzlin).
Nádory mléčné žlázy u psů bývají častěji benigní (nezhoubné) než maligní (zhoubné), přesto je vhodné zhotovit předoperačně RTG snímek hrudníku pro posouzení (ne)přítomnosti metastáz (nejčastějším místem vzniku metastáz nádorů mléčné žlázy jsou plíce). Vzorek tumoru je poté vhodné zaslat na histologické vyšetření pro posouzení typu a malignity nádoru. Dalším aspektem, proč preventivně kastrovat feny, je hnisavý zánět dělohy (tzv. pyometra). Žlázky na sliznici dělohy jsou během hárání fyziologicky stimulovány k sekreci. Může dojít k průniku bakterií přes otevřené pohlavní cesty a dále k jejich pomnožení a produkci hnisu, čemuž napomáhá i snížení imunity, ke kterému v průběhu hárání dochází. Krček dělohy se poté uzavírá a hnisavý sekret se hromadí v děložních rozích. Tento stav, pokud se neodhalí a neřeší včas (odstranění vaječníků i dělohy – tzv. ovariohysterektomie), je pro fenu život ohrožující.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že ideální věk pro preventivní kastraci je po prvním hárání fenky v době pohlavního klidu (tzv. anestrus). Pokud bychom kastrovali v průběhu hárání (případně brzy po jeho ukončení), riskujeme komplikace v průběhu operace (zvýšené prokrvení orgánů) či nežádoucímu postoperačnímu spuštění produkce mléka vlivem prudkého snížení hladiny pohlavních hormonů. Přibližně u 20% fen (spíše větší plemena psů) může po kastraci docházet ke vzniku močové inkontinence (vlivem absence pohlavních hormonů), což je však stav řešitelný poměrně snadno pomocí léčiv (tablet). Dále je důležité udržovat optimální hmotnost pomocí zvýšení pohybové aktivity, mírného snížení krmné dávky či dietních granulí. Kastrované fenky mívají vlivem metabolických změn tendenci k obezitě.
Psy lze kastrovat orientačně od věku 12-18 měsíců
Záleží zejména na velikosti plemene (menší plemena psů pohlavně dozrávají dříve, než větší plemena). Kastraci psů provádíme s tzv. prescrotálním přístupem, což znamená, že obě varlata jsou odstraněna přes jedinou incizi zhotovenou před šourkem. Před kastrací je zapotřebí zkontrolovat, zda došlo k sestupu obou varlat do šourku. Pokud varle nesestoupí do 2 měsíců věku (v pozdějším věku sestoupí spíše již výjimečně), , jedná se o tzv. kryptorchismus. U takového psa je doporučeno odstranit nejen varle nesestouplé, ale i to v šourku, protože je zde riziko pozdějšího nádorovitého bujení. Jedná-li se o kryptorchismus oboustranný, je zapotřebí (po jejich lokalizaci) odstranit obě varlata.
Dalším ze zákroků, které rutinně provádíme na naší klinice, je čištění zubů ultrazvukem. U psů, kteří mají zubní kámen, který se nedá odstranit manuálně či pomocí jiných přípravků, je zapotřebí zuby vyčistit ultrazvukem. Toto ošetření probíhá rovněž v celkové anestezii. Pokud při čištění zjistíme, že je některý zub uvolněný, či zkažený, je lepší takový zub vyndat, protože by způsoboval stále větší bolestivost a rozsáhlý zánět v dutině ústní, který by mohl vyústit až v poškození kostního podkladu. Obdobným zákrokem v dutině ústní je extrakce mléčných zubů. U psů by mělo dojít k úplné obměně dočasných zubů za trvalé do 7 měsíců věku. Pokud i v tomto věku přetrvávají v chrupu psa mléčné zuby (zpravidla špičáky), bývá zapotřebí je rovněž v anestezii odstranit, v opačném případě by mohlo docházet k různým deformitám zkusu či dalším problémům v dutině ústní.
Mezi další terapeutické zákroky prováděné na naší klinice patří např. odstraňování různých kožních útvarů, cizích těles v trávicím traktu, močových kamenů, operace pupeční kýly u štěňat atd.
Jaká opatření jsou zapotřebí před plánovaným zákrokem?
Před každým zákrokem je nutná hladovka alespoň 12 hodin, před kastrací feny či dalších zákrocích v dutině břišní 24 hodin. Pejsek i fenka by rovněž měli být vymočení. Při příchodu si pacienta klinicky vyšetříme a poté zakanylujeme pro vytvoření intravenózního přístupu. Při této příležitosti většinou rovnou odebíráme i vzorek krve pro hematologické a biochemické vyšetření, které cca do 20 minut provedeme přímo v ordinaci. Tuto analýzu je vhodné provést z důvodu odhalení možných odchylek od zdravotního stavu a zohlednit je při vedení anestezie. Zejména u psů středního a vyššího věku již tato vyšetření (případně doplněná o RTG hrudníku) bývají nedílnou součástí operačního zákroku. Během operace je pacient na kontinuální infuzní terapii, která pokračuje i po jejím skončení z důvodu doplnění tekutin a urychlení správné činnosti ledvin. Ideální stav je, když pacient na infuzích vydrží v hospitalizačním boxu až do odpoledne/večera a majitelé si ho již vyzvedávají zcela při vědomí a schopného normálního pohybu.
Jak se doma postarat o psa po operaci?
Po proběhlé operaci je důležité mít psa v teplejší místnosti bez průvanu, případně jej lze přikrýt. Operační ránu je třeba uchovávat tak, aby se ji pes nemohl olizovat ani vykusovat, jinak bude její hojení komplikované. Docílíme toho např. vyrobením oblečku (z trička, ...) nebo jeho zakoupením, případně pomocí ochranného límce. Večer po proběhlém zákroku lze pejska po malých dávkách začít rozkrmovat dietní konzervou, vodu (rovněž po menších množstvích) nabízíme dříve. Do kontroly stehů, která bývá 10-14 dnů po operaci, je zapotřebí dodržovat spíše klidový režim (kratší procházky na vodítku, ...).